V italské kuchyni najdeme houby na 100 a 1 způsob – jako součást masových pokrmů, náplň raviol, v rizotech, polentě a těstovinách, ve slaných koláčích, na pizze, nakládané v oleji..
Z tohoto důvodu jsou Italové velcí pěstitelé žampionů, které pěstují především v severní části Itálie a tradičně se žampiony prodávají neočištěné. Italové jsou také velcí přeborníci na pěstování hlívy, přestože první pěstitelské experimenty začaly v Německu v roce 1917.
Italské lesy zaujímající okolo 30 % území a oplývají velkým množstvím vynikajících hub. Nejžádanější jak v čerstvém, tak sušeném stavu, je porcini neboli hřib smrkový, který můžete vyzkoušet v našem hříbkovém rizotu. Mezi další oblíbené houbové pochutiny patří finferli neboli liška obecná, smrž a polnička.
A jak je to v Itálii s houbařením?
Důležité je také zmínit, že vydat se v Itálii s košíkem na houby není jen tak. Abyste si mohli zahoubařit, potřebujete k tomu nejet proutěný košík, ale také povolení místních úřadů. Konkrétní podmínky záleží samozřejmě na regionu, ale může se stát, že Vás bude čekat nauka o houbách zakončená testem. Odměnou však je oproti naší vlasti pořádně dlouhá houbařská sezóna, která začíná už v dubnu a končí v listopadu, někdy i později.